Den 3. Slavnostní ceremoniál a prolog
Ráno začalo skvělou snídaní: slaninka, zeleninka, pečivo, džus, kafe a jogurt s bakteriemi všeho typu.
Autobus nás pak z hotelu odvezl k parc fermé a rampě, kde se konal slavnostní ceremoniál. Řeknu vám, že tolik policistů (a policistek) na jednom místě jsem v životě neviděl. Všechno bylo hlídáno příslušníky v modrých uniformách a typicky vysokých čepicích.
A že v Rusku je možné všechno …. na to už jsem si tu za krátkou dobu velice rychle zvykl. Během pár dnů tu kousek od centra Kazaně vyrostla 2013 metrů dlouhá trať. Rusové mají rádi symboliku. V témže roce se zde totiž bude konat i Univerziáda.
Už samotný slavnostní ceremoniál jako by připomínal různé politické oslavy na které si pamatuji z dětství. ALE! nikde nic nepadlo o žádné straně, nebo tak něco, jen se zdůrazňovalo, že záštitu nad touto soutěží mají 3 presidenti Ruska, Kazachstánu a Turkmenistánu.
Největší pozornost médií byla pochopitelně věnována továrnímu týmu Kamaz a VW. Khabirov 
,
Čagin 
a DeRooy 
přilákaly novináře a fotografy jako nahá dívka na pláži mužské pohledy.
Stejně tak legenda Carlos Sainz,
dravý Nassir
nebo dakarský šampion De Villiers.
Odpoledne se pak začalo závodit. No závodit, čas prologu se do výsledků rally nezapočítával a ani se podle něho neurčovalo pořadí na startu další rychlostní zkoušky. A tak to někteří pojali tak, že pobaví diváky, kterých bylo kolem trati nepočítaně, nebo se druzí mistři volantu rozhodli projet trať naplno, tak jako například všichn jezdci VW nebo Miroslav Zapletal. Ten dojel na skvělém 6 místě. Prakticky hned za vozy, které jsou technicky o trošku výš, než jeho Strakar.
Také kamiony se dost vyřádili, zvláště mladý DeRooy to “krosil” pořádně a bavil diváky. Ti ovšem pochopitelně nejvíc tleskali Kamazům. V jednom znich jede i premiér Tatarstánu Minichanov. Aleš Loprais nebyl v cíli při rozhovoru pro ČT moc spokojený, zdálo se mu totiž, že jel pomalu, ale poté zjistil, že má třetí nejrychlejší čas a byl hodně překvapený.
Naopak Martin Macík jel s “Lízou” podobně jako Jiří Janeček ve třídě T2 spíše na jistotu. Přesto o sobě dali hodně vědět.
Ale tohle není jen o výsledcích. S Pavlem Křížkem jsme natočili po konci prologu rozhovory se všemi českými posádkami a začali pracovat na reportáži pro BBV. Bohužel náš čas určený pro reportáž není nafukovací a tak se tam nevešlo úplně všechno, co jsme chtěli. Mezitím jsem ještě pomáhal s překladem televiznímu štábu, který každý den posílá do světa podle svého uvážení 15 minut “hajlajtů” tedy nejzajímavějších událostí a nejlepších záběrů. Potřebovali totiž přeložit rozhovor Aleše Lopraise. Tak jsem jim řekl že říká: nemám rád rusko, amatéry a kamazy. 
Ne, dělám si srandu. Moráváci si musí pomáhat
Pořadatelé pak pro nás, novináře, přichystali závěrečnou večeři, protože zítra ráno vyrážíme pryč směr jih a do Kazaňe se už nevrátíme.
Vše bylo dobré, až na víno krabicového typu (tzv. huboškleb) a vodku. Ale ta se nám bude hodit na desinfekci (jak nám poradil jeden závodník J.J. ) a tak jsme ji přibalili k věcem do našeho press caru.
Před půlnocí ještě náš kameraman zpracovával obrázky
a já teď v 01.40 českého času ( 4:40 závodního) pracuji na odeslání natočeného materiálu do ČT a už pomalu půjdu spát. Zítra nás čeká první ostrá zkouška. Tak uvidíme. Jo, a mimochodem, Vlasta stále nemá kartáček
Dobrou noc
