Viktor Tamayo

Včera byl ne příliš povedený den. Nejprve jsme přijeli k nehodě jednoho ruského závodníka, který zabloudil v poušti, pak havaroval a přiletěl si pro něj vrtulník.
Poté jsme dostalí zprávu, že ze závodu odstoupil i Miroslav Zapletal. Tak jsme pro něj jeli na trať, abychom ho mohli odtáhnout do cíle.
Dotali jsme souřadnice, které ukazovali 70km kazachstánskou pouští. Cesta byla hodně dlouhá a spočítal jsem při ní všechny své kosti asi 10x. Tak moc jsme v autě skákali, až jsme dorazili na místo, kde by měl být MZ. Jenže, nikde nebyl. Široko daleko (asi 70km na každou stranu) nikde ani noha a ani ruka. Planina jak cyp, ale fakt nikdo nikde. Po chvíli okolo nás projeli pořadatelé a tak nás napadlo jet za něma po trati, protože slunko už zapadalo a my nocovat uprostřed ničeho rozhodně nechtěli.

Jenže všude ve vzduchu byl prach. Doslova mlha. Jak jsme spěchali, dostali jsme na jedne duně smyk. Zhasl motor a ticho …. Podařilo se nám znova nastartovat a dostat se kousek mimo trať. Asi po 5 sekundách, když už jsme byli kousek vedle trati, se tím místem, kde jsme zapadli prohnal závodní kamion MAN. Kdybychom tam zůstali o pár sekund déle, tak už tu asi nejsme. Ale jsme tu a to je podstatné.

Vše je ok.

Sami si to prohlédněte v následující fotogalerii: ZDE